Příprava na přijímačky na 1lf.

Úvod (ta motivační část)

V písničce Remember The Name od skupiny Fort Minor je tahle část, která mě neuvěřitelně zaujala.

 

„This is ten percent luck
Twenty percent skill
Fifteen percent concentrated power of will
Five percent pleasure
Fifty percent pain
And a hundred percent reason to remember the name

 

Doporučuju si to někde zapsat (minimálně do hlavy), protože tahle slova doslova charakterizují to, o čem ty přijímačky (zvláště pak na 1lf) jsou.

10% štěstí – Tohle je hodně kontroverzní názor, ale jo, je to prostě o štěstí, co si budem namlouvat. Kdo ovlivní, jestli se vás tam zeptají na kýtovce, které jste si matně zapamatovali z modelovek, místo opiček a gorilek, který umíte fakt perfektně. Nebo co když bude převažovat obecná chemie oproti anorganické a bude nás to stát cenných 5 bodů? Jsme nedokonalé bytosti, které si nezapamatují všechno stejně a hlavně neumíme svý tělo naprogramovat, aby den předtím prostě usnulo a v den D fungovalo na 110%. Středoškolskýho učiva je relativně hodně a člověk ho fakt musí tady umět dopodrobna, pokud chce na půdě 1lf v den přijímaček uspět. Dokonce i blbosti jako fáze profáze I u meiózy (leptoten, zygoten, pachyten, diploten), který se mnohdy ani na medicíně nevyučují (možná se o tom okrajově zmíní v přednáškách), musíte umět.

20% dovedností – Musíte mít jen jednu schopnost. Sednout na prdel a jet.

15% koncetrované síly vůle – Souvisí to s předchozím bodem a dohromady tvoří krásných 35%.

5% potěšení – Protože nic se nevyrovná pocitu, když po celodenním přemýšlení přijdete na ten zasranej příklad, aniž byste si ho někde hledali. Nebo konečně po třetím zhlídnutí videa od akademie věd pochopíte, jak je ta proteosyntéza retardovaně jednoduchá.

50% bolesti – Bolest vás bude doprovázet skoro po celou dobu, tak to prostě je. Budete nasraní, nervozní, budou vás srát kamarádi, kteří budou makat jen jeden týden v roce (o svaťáku), zatímco vy pojedete nonstop od září (myšleno jen pro 1lf) a nebude tu existovat něco jako pauza (vzpomeňte si na Bloncku – ta makala po celej rok, každej den, a to dokonce i v době*, kdy ty přijímačky ještě znamenaly jasný a jediný úkol „Nauč se modelovky nazpaměť“ a nikoli pochop proč, nauč se jak, zapamatuj si to).

*Blonduš, pokud tohle čteš, tak to prosím neber jako nějaký útok na minulý systém přijímaček, měli jste to taky těžký a museli jste být perfekcionisti (sám jsem si to vyzkoušel a fakt to není jen „opičkaření“), ale v současný době doslova skoro nikdo nechápe, jak 1lf ty přijímačky dělá a tak do poslední chvíle člověk neví, co ho čeká, díky čemuž taky hraje větší roli štěstí v tom kvantu učiva a 1 pokusu „Do or die“…

Jakým způsobem se to mám kurva učit?

Je toho fakt moc a základem zde jsou modelové otázky. Pokud máte solidní základy ve všech 3 předmětech (popř. pokud chcete jen na všeobko), tak zvolte modré souhrnné z roku 2014, budou vám bohatě stačit. Pokud ale tápete ve všech předmětech, tak si pořiďte modelovky z roku 2011 (odkaz ke stažení u Bloncky na blogu). Vaším cílem je ideálně za celý ten rok vědět, proč jsou ty odpovědi v knize správné a proč ty ostatní jsou špatně. Dále pak byste měli vědět, v jakém případě by špatné odpovědi mohly být správnými. To znamená, že můžete zvolit několik strategií, které jsou 100% ověřené úspěšnými uchazeči.

!!!Důležité je si uvědomit, že v přijímačkách se v 90% nemění otázky, ale hlavně odpovědi!!!

Strategie číslo 1 – Jedem to s knihou.

Tato strategie je vhodná v podstatě pouze pro ty, kteří už mají nějaký solidní základ z předchozích ročníků. Zkrátka projíždějí ty modelovky z toho „svýho“ předmětu a když něco neví, tak sáhnou po knize a v ní hledají. Díky tomu, že už učivo chápou, tak nemají problém si nedostatky zapamatovat.

Strategie číslo 2 – Nejdřív důvěřuj knize, potom se testuj v modelovkách

Velmi populární metoda, která ale nemusí být účinná hlavně díky krátkodobé paměti (zvláště potom v biologii a chemii). Spočívá v tom, že se danou kapitolu naučíte v knize a pak až se testujete modelovkami a doplňujete nedostatky. Je hodně podobná ve výsledku první strategii, ale je třeba s ní začít co nejdřív a pořád ty dané úseky opakovat. Určitě je nejvhodnější pro lidi, co mají dobrou paměť a nemají základy v daným předmětu.

Strategie číslo 3 – Píšu, píšeš, píšeme…

Skoro až neznámá metoda, která se mi zdá být nejúčinnější pro lidi, kteří nemají absolutně žádné základy a ne tak dobrou paměť (zapojíme zde čtení, psaní a hlavně zábavný koukání na videa a obrázky). Je to podle mě vůbec nejjistější způsob přípravy. Spočívá v tom, že otázku si z modelovek vypíšete a vše tam k ní za pomocí především učebnic, videí, schémat vysvětlíte. Ale sami uznejte, že vypsat kolem 4000 otázek (počítám s tím, že se některé opakují nebo si jsou podobné) je fakt nadlidský úkol a v maturitním ročníku (kdy vás věčně někdo buzeruje a máte plnou prdel seminářů) je to obzvlášť náročný… Nemluvě o spotřebě papíru :D. Proto je opravdu nutný začít fakt brzo.

+bonus – moje strategie (to je ta odstrašující, ale stačí na všeobko)

Rozhodnete se, že chcete na 1lf, pak po 2 měsících zjistíte, že už to není z modelovek, takže se na to vykašlete a už je nikdy neotevřete a místo toho se začnete učit na jinou fakultu ;). Nakonec vás překvapí bodový zisk v podobě 224 bodů (limit na všeo byl 192 a na zuby 260).

Jak ten rok přežít?

Důležitý je mít plán a ten plnit. Doporučuji si už o prázdninách udělat nějaký lehký plán, který prostě budete muset splnit. Nemusí se týkat učení, ale třeba brigády, cvičení nebo úklidu, výletů atd. Možností je hodně. Jakmile se naučíte plnit své plány ze všech možných odvětví života, tak vám plánování učení už nebude dělat takový problém.

Dost důležitá (možná nejdůležitější) je motivace. Někdo to má dáno a nemusí nad tím moc přemýšlet. Zkrátka vezme modelovky a jede. Pro ty ostatní je třeba vzít si třeba papír a sepsat si důvody, proč chce být zubařem/lékařem. Proč by v tom oboru byli dobří. Třeba nakonec takoví lidé zjistí, že ten obor není vůbec pro ně anebo naopak získají natolik silnou motivaci, že se přes rok ani nezastaví.

Jaký bych zvolil asi plán já?

Pravdou je, že v současný chvíli vím, že mi trvalo zhruba měsíc projet modelovky z každýho předmětu (tím myslím, že jsem se snažil se je naučit nazpaměť a často jsem je i mezitím pochopil). Na rozebrání a počáteční vstřebání bych si vymezil 2 měsíce, kdy bych probral základy z fyziky, chemie a biologie, pročetl bych si Rychlokurz/Odmaturuj (u bioly bych kouknul na všechna možná videa k buňce, člověkovi a proteosyntéze) pak věci jako počítání, naučit se pracovat s periodickou tabulkou ve své hlavě, naučit se odvozovat v obou předmětech atd. Následně bych si dal 2 měsíce na rozebrání každýho předmětu. U fyziky bych zkrátka vzal sešit (nebo noťas) a vypisoval bych všechny otázky s knihou a odůvodňoval je, snažil se tomu fakt porozumět (měli jsme na tohle super profesorky). Příklady bych si někde vypisoval. Škola by šla na druhý místo a čtyřky ze ZSV by mi byly ukradený. Následovala by chemie, kde bych opět ze začátku něco zopakoval ty základy a opět bych se věnoval rozboru. Zakončil bych to biologií, kde bych opět něco zopáknul a pak bych prostě rozebíral.

Na konci ledna (začal bych už v srpnu) mám modelovky rozebrané a hlavně v nějakém přijatelném formátu, teď už je ta nejtěžší část za mnou. Věřte mi, že se vám enormní množství informací fakt vybaví, i když jste to viděli před dlouhou dobou.

Nyní mám už jediný cíl a na něj 4 měsíce. Musím se všechny své poznatky naučit. Denně bych jel zhruba 200 otázek s tím, že víkend bych využil k opakování. Předměty bych pravidelně střídal po dnech, abych se naučil už určité adaptaci. Za 4 týdny bych měl hotovo. Udělal bych to tak ještě jednou a v květnu bych lehce zvolnil (kvůli maturitě), ale hned po ní bych měl opět měsíc do přijímaček. Ten bych využil k maximálnímu opakování a hlavně k finální revizi v podobě projetí tenčích modelovek bez sešitu/PC. V tento moment bych už opravdu měl každou odpověď střelit okamžitě a v hlavě bych si i odříkal, proč tomu tak je a co by mohlo být k tomu ještě správně atd.

Celkem bych měl modelovky projet 6-7x, což je dle mých dostupných informací už opravdu sázka na jistotu.

Tento plán je náročný a opravdu zde investujete obrovský množství času do jedinýho termínu. Není to jako matura, kde něco okecáte. Vy musíte být naprosto exaktní a puntičkářští, jestli chcete uspět.

(De)motivační část máme za sebou, zlata. Teď si řekneme něco málo k jednotlivým předmětům, které vás tento rok budou doprovázet každou volnou chvíli.

Fyzika

Často zatracovaný předmět, který překvapivě dává větší logiku než všechny ostatní předměty dohromady.

Zkuste se ale někdy na tu fyziku taky podívat pohledem toho skrytýho matematika. Pořádně si zopakujte operace s mocninami a goniometrický funkce ;).

 

Z čeho se učiti?

K fyzice vám doporučím hned na začátek tento zdroj: https://khanovaskola.cz/

Známá metoda je googlit příklady. Vždy když napíšete začátek znění příkladu, tak ho pokaždý najdete někde už vyřešený.

Dále potom 2 učebnice

Rychlokurz (aneb Fyzika pro každého) – Tato učebnice je psaná dost polopaticky a pochopíte z ní nemálo informací, ale jinak vám neodpoví úplně na vše.

Přehled středoškolské fyziky – Asi to nejlepší, co můžete vůbec mít, protože celá kniha inspirovala modelovky a v podstatě zde naleznete vše, co se v modelovkách mihne.

      

Chemie

Nejedná se o tak náročný předmět, jak by se mohlo na první pohled zdát. Spoustu lidí odradí obecná chemie (termochemie, reakční kinetika atd.). Přitom je to doslova jen o tom uvědomit si, že vlastně ty „definice“ dávají smysl a dají se i logicky vymyslet.

Následuje anorganika, kde je to už trochu více o učení a méně o přemýšlení (nezamyslíme se nad tím, proč je N2O rajský plyn a proč má ty a ty účinky), potom organika, která je podle mě více o logice než si lidé myslí a vše je zakončeno biochemií, která je hlavně o šprtání. Důležité je triviální názvosloví všech možných sloučenin. Doporučuji si nalepit lístečky s názvoslovím někde po ruce. Já to měl třeba po krajích monitoru, takže ať už na PC nebo při psaní něčeho jsem měl všechny možný aminokyseliny vždy na očích.

U příkladů opět doporučuji zkusit matematický myšlení přes jednotky a mocniny. Budete se divit, u kolika příkladů si pak nebudete muset pamatovat věci jako velký M lomeno malý m a to se rovná nějakýmu n. ZBYTEČNOST…

Z čeho se učiti?

Opět je zde možnost využít Khanovu školu. Já osobně doporučuju začít s Odmaturuj z chemie (dá se to projít za týden a získáte tak základní přehled) a pak přejít k projíždění modelovek se složitějším středoškolským přehledem (ideální je od Vacíka, ale věčně to není skladem). Rychlokurz je příliš pomalý a málo obsáhlý pro naši potřebu, ale biochemie je zde perfektní!

     

S biochemií můžeme začít tady anebo si můžete najít skripta od Nadšené (doporučuji se na ně optat na asku, já někde ztratil odkaz, pokud ale chcete hledat, tak tady).

Hodně lidí se bude ptát na Honzu a Marečka. Mně nevyhovovali, ale neslyšel jsem o nich žádnou chválu ani přehnanou kritiku (až na biochemii). Pokud vám ale ten formát vyhovuje, tak vám to plně nahradí třeba takový Odmaturuj.

Biologie

Asi nejobsáhlejší předmět, co se týče učení. Není zde toho tolik na pochopení. Budeme se snažit využívat všech možných zdrojů, které máme k dispozici a snažit se narvat všechno do hlavy. O ničem jiným ta biola tady není. Nejnáročnější je asi taxonomie, která vám opravdu dá zabrat, pokud ji nemusíte. Pořád nechápu, proč se takový kraviny (uměle vytvořený a často se měnící) vyžadují u přijímaček, ale s tím se prostě musíme smířit.

 

Z čeho se učiti?

K biologii existuje strašně moc zdrojů. Z těch internetových opět zmíním Khanovu školu a určitě se pro dementy jako já hodí Byl jednou jeden život :D. Osobně pak doporučuji tyto knihy. Všechno od Scientie je fakt čtivé a Přehled potom využijte k botanice a zoologii. Mělo by tam být fakt všechno.

         

Shrnutí

Vím, že z toho článku jsou podstatné doslova jen druhy strategií a doporučená literatura, ale věřte mi, že více se k těm jednotlivým předmětům napsat nedá. Je to už opravdu jen na vás a neexistuje moc cest, jak si to ulehčit. Já tu nejsem od toho, abych vám vysvětloval fotoefekt, elektronovou konfiguraci nebo proteosyntézu, ale jsem tu především od toho, abych se s vámi podělil o moje a taky zkušenosti všech lidí, kteří uspěli u současnýho typu přijímaček.

Přeju vám hodně štěstí a pevné nervy. Pokud poslední rok nemáte tolik času a k tomu žádný základy, ale i přesto fakt moc chcete na zuby, tak opravdu zvažte, zda je 1. lékařská fakulta vaše jediná možnost. Myslím to v dobrým, protože na tu fakultu opravdu brali letos pouhých 14 lidí ze 2000(?) a to číslo se díky rušení průměru a dalším zásahům do počtu přijatých zubařů bude zmenšovat.

Doporučuji vám projít i články od Bloncky. Ideální je sbírat informace ze všech možných stran, využijte ty asky, maily a blogy ke svýmu prospěchu. Bůhví, jak bych já dopadl bez nich :D.

 

 

 

 

2 komentáře: „Příprava na přijímačky na 1lf.

  1. Caroline

    Dobry vecer, omlouvám se, ale nedá mi to, pokud se nemýlím NO by byl oxid dustany, N2O by mel byt rajsky plyn(oxid dusný)… Mimochodem moc hezký článek i celý blog… je fajn mít něco jako motivaci k prijimackam i když jdu teprve do prváku na gympl 😉 Hodně štěstí ve studiu 🙂

    To se mi líbí

    1. Máš naprostou pravdu 😉. Hned to opravím. V plzeňských přijímačkách se objevil právě NO jakožto neurotransmiter, tak ho mám pořád v hlavě namísto primitivního N2O (r.plynu) 😁. Hned to opravím a díky za upozornění a přání štěstí 😊.

      To se mi líbí

Napsat komentář